Každý z nás se určitě někdy setkal s otravným odsouhlasením smluvních podmínek. Děláme to v podstatě již automaticky, ať už jde o aplikace, produkty nebo sociální sítě. Ale k čemu vlastně dáváme souhlas? Právě na smluvní podmínky a s tím spojené soukromí uživatelů se dnes zaměříme.
Sociální sítě o nás sbírají všelijaké informace. To je již vcelku známý fakt. Naše pohlaví, věk, zájmy, lokace, nejbližší přátelé – to je jen zlomek informací, které o nás shromažďují. Mohou toho o nás vědět více než naše rodina, přátelé nebo i my samotní. Rakouský student Max Schrems si vyžádal, aby mu Facebook poslal vše, co o něm síť dosud nasbírala. Přišel mu dokument, který měl 1200 stran. Každý lajk, každá konverzace, každý komentář a mnoho dalšího. Není pochyb o tom, že takováto kniha existuje o každém uživateli. Ještě aby ne, když má tato sociální síť knihu přímo ve svém názvu.
Vlastně se jedná o takový výměnný obchod. Sociální sítě používáme zdarma a ony na oplátku o nás získávají různorodé informace. Slovo zdarma je tak lepší používat v uvozovkách. Platíme totiž našimi daty.
Naše data sociální sítě nejčastěji používají za účelem zlepšení svého obsahu, zatímco inzerenti k tvoření cílených reklam, které mají upoutat naši pozornost. Jsou tu však i kreativnější způsoby, jak mohou naše data sociální sítě využít. Nabízejícím se příkladem byla kauza Cambridge Analytica z roku 2018.
Tato společnost získala data od uživatelů skrze aplikaci v podobě kvízu, což tenkrát sociální síť Facebook umožňovala. Data následně Cambridge Analytica použila k tomu, aby ovlivnila volby. Jak se to mohlo stát? Pokud o člověku získáme pouze základní informace, nedokážeme určit, jak se daný člověk v libovolné situaci zachová. Pokud ovšem získáme stovky nebo tisíce takových dat, předpovědět chování už může být daleko jednodušší. V období politické kampaně tak připravila a doručila reklamní sdělení ušité na míru potencionálním voličům.
V současné době se nejvíce mluví o zneužívání dat sociální sítí TikTok, kde je navíc problematická čínská právní legislativa. Více se o tomto tématu dočtete v našem varování "Aplikace TikTok – varování před instalací a používáním pro uživatele IT na MU".
Mimo sociální sítě ale mohou naše data využít i jiné společnosti, a to například supermarkety. Stalo se běžným zvykem, že různé řetězce přešly z fyzických zákaznických karet na mobilní aplikace. Kromě ikonek sociálních sítí se nám najednou v mobilu objevily aplikace Lidlu, Tesca a mnoha dalších supermarketů.
Problém je v tom, že tyto aplikace po udělení souhlasu sbírají údaje o nákupním chování uživatele. Nikdo vám však nezaručí, že tato data nebudou prodána vyhledávačům a reklamním agenturám. Najednou se tak může stát, že na sociálních sítích a internetu budete narážet na produkty z Lidlu, protože jste si z tohoto obchodu již dlouho nic nepořídili.
Pokud vás zajímá, jaké informace o vás společnosti sbírají a k čemu všemu dáváte souhlas, koukněte se na společnost Clario.
Tyto aplikace tedy používáme abychom získávali různé výhody. Kdo by nechtěl za nákup sbírat body a získávat různé slevy? Problém je nicméně v tom, že slevu na určité produkty získají pouze zákazníci, kteří mají ochotu poskytnout svá data. Zůstává tedy otázkou, jak moc je poskytování těchto údajů vlastně dobrovolné…
Chcete okurku, jogurt, nebo párky o pár korun levnější? Stačí v aplikaci souhlasit se smluvními podmínkami, odevzdat vaše data a sleva je vaše.
Na podobném principu jako Bairbie.me fungovala i FaceApp. Ta váš obličej proměnila tak, že vypadal i o několik desítek let starší.
Vzhledem k přirozené lidské zvědavosti se z aplikace v roce 2019 stal hit a výsledné fotografie zaplavily sociální sítě. I zde uživatel musel souhlasit s přístupem k datům v telefonu a nahrát do aplikace svoji fotografii.
Panuje podezření, že data z této aplikace byla využívána k tréninku algoritmů umělé inteligence pro rozpoznávání obličejů a identifikaci vztahů mezi kontakty v telefonním seznamu. Tento problém může být zvláště závažný v autoritářských režimech, které by tak mohly efektivněji monitorovat své občany.
Nebezpeční se však může objevit i tam, kde bychom to vůbec nečekali. Mnozí z nás jistě zaregistrovali film Barbie a různé trendy, které se začaly na sociálních sítích objevovat. Nyní je v módě sdílet fotografie, jak by naši přátelé a známí vypadali jako Barbie nebo Ken. To jim umožnila stránka Bairbie.me a další podobné deriváty, kde stačí nahrát svoji fotografii, zadat e-mail a umělá inteligence vám rázem vytvoří podobiznu, která by se ve filmu přímo vyjímala.
Už tušíte, v čem je problém? Společnost stojící za těmito aplikacemi získá vaši fotku společně s vaší e-mailovou adresou. A to jsou velmi cenná data, která lze velmi dobře zpeněžit. V případě mobilního telefonu pak některé z těchto aplikací vyžadují odsouhlasení přístupu ke kameře telefonu, historii plateb, historii polohy GPS a dalším citlivým datům o vašem životě.
Pozorní uživatelé si povšimli, že něco není v pořádku. V podmínkách aplikací je často malým písmem napsáno, že si s vaší fotkou mohou nakládat dle libosti. Pochopitelně bez práva na odškodnění.
Stránka Barbie.me také nesplňovala nařízení o ochraně údajů podle obecného nařízení Evropského parlamentu a rady známého jako GDPR. V neposlední řadě ani výslovně neručila za to, že se na ni (ne)vyskytne nějaký vir nebo jiný škodlivý malware, který by mohl poškodit vaše zařízení.
Dnešní digitální doba přináší nejenom nové možnosti, ale i závažné otázky ohledně ochrany našich osobních údajů. Přestože si mnozí z nás stále častěji uvědomují, že soukromí a data jsou cenným zbožím, často automaticky souhlasíme s podmínkami, aniž bychom zvážili důsledky. Osobní soukromí a bezpečnost by měly být stále na prvním místě.
Naší radou na závěr však není, abyste si ihned smazali vaše sociální sítě a aplikace supermarketů. Chtěli jsme vám však tímto článkem připomenout, že je důležité přemýšlet o tom, jaké aplikace a sociální sítě používáte, co vše na nich zveřejňujete, k čemu dáváte souhlas, a zda to celé za ten výsledek skutečně stojí.
Běží vám na zařízení více služeb pro různé skupiny uživatelů? Hlášení od našeho týmu varuje před zranitelností aplikace pod vaší správou, kterou ze specifických příčin nelze aktualizovat nebo vypnout? Nejen tyto případy představují vážné bezpečnostní riziko, na které je zapotřebí proaktivně reagovat.
Kyberbezpečnostní tým Masarykovy univerzity monitoruje zvýšenou hrozbu phishingových útoků, jejichž cílem je obelstít a zmanipulovat uživatele k chování, které útočník vyžaduje. Chceme proto vyzvat všechny uživatele Masarykovy univerzity ke zvýšené opatrnosti.
