Kdo prahne po našich datech? Kromě sociálních sítí i supermarkety nebo Barbie!

Sociální sítě o nás sbírají všelijaké informace. To je již vcelku známý fakt. Naše pohlaví, věk, zájmy, lokace, nejbližší přátelé – to je jen zlomek informací, které o nás shromažďují. Mohou toho o nás vědět více než naše rodina, přátelé nebo i my samotní. Rakouský student Max Schrems si vyžádal, aby mu Facebook poslal vše, co o něm síť dosud nasbírala. Přišel mu dokument, který měl 1200 stran. Každý lajk, každá konverzace, každý komentář a mnoho dalšího. Není pochyb o tom, že takováto kniha existuje o každém uživateli. Ještě aby ne, když má tato sociální síť knihu přímo ve svém názvu.

Vlastně se jedná o takový výměnný obchod. Sociální sítě používáme zdarma a ony na oplátku o nás získávají různorodé informace. Slovo zdarma je tak lepší používat v uvozovkách. Platíme totiž našimi daty.

Naše data sociální sítě nejčastěji používají za účelem zlepšení svého obsahu, zatímco inzerenti k tvoření cílených reklam, které mají upoutat naši pozornost. Jsou tu však i kreativnější způsoby, jak mohou naše data sociální sítě využít. Nabízejícím se příkladem byla kauza Cambridge Analytica z roku 2018.

Tato společnost získala data od uživatelů skrze aplikaci v podobě kvízu, což tenkrát sociální síť Facebook umožňovala. Data následně Cambridge Analytica použila k tomu, aby ovlivnila volby. Jak se to mohlo stát? Pokud o člověku získáme pouze základní informace, nedokážeme určit, jak se daný člověk v libovolné situaci zachová. Pokud ovšem získáme stovky nebo tisíce takových dat, předpovědět chování už může být daleko jednodušší. V období politické kampaně tak připravila a doručila reklamní sdělení ušité na míru potencionálním voličům.

V současné době se nejvíce mluví o zneužívání dat sociální sítí TikTok, kde je navíc problematická čínská právní legislativa. Více se o tomto tématu dočtete v našem varování "Aplikace TikTok – varování před instalací a používáním pro uživatele IT na MU".

Mimo sociální sítě ale mohou naše data využít i jiné společnosti, a to například supermarkety. Stalo se běžným zvykem, že různé řetězce přešly z fyzických zákaznických karet na mobilní aplikace. Kromě ikonek sociálních sítí se nám najednou v mobilu objevily aplikace Lidlu, Tesca a mnoha dalších supermarketů.

Problém je v tom, že tyto aplikace po udělení souhlasu sbírají údaje o nákupním chování uživatele. Nikdo vám však nezaručí, že tato data nebudou prodána vyhledávačům a reklamním agenturám. Najednou se tak může stát, že na sociálních sítích a internetu budete narážet na produkty z Lidlu, protože jste si z tohoto obchodu již dlouho nic nepořídili.

Pokud vás zajímá, jaké informace o vás společnosti sbírají a k čemu všemu dáváte souhlas, koukněte se na společnost Clario.

Tyto aplikace tedy používáme abychom získávali různé výhody. Kdo by nechtěl za nákup sbírat body a získávat různé slevy? Problém je nicméně v tom, že slevu na určité produkty získají pouze zákazníci, kteří mají ochotu poskytnout svá data. Zůstává tedy otázkou, jak moc je poskytování těchto údajů vlastně dobrovolné…

Chcete okurku, jogurt, nebo párky o pár korun levnější? Stačí v aplikaci souhlasit se smluvními podmínkami, odevzdat vaše data a sleva je vaše.

Na podobném principu jako Bairbie.me fungovala i FaceApp. Ta váš obličej proměnila tak, že vypadal i o několik desítek let starší.

Vzhledem k přirozené lidské zvědavosti se z aplikace v roce 2019 stal hit a výsledné fotografie zaplavily sociální sítě. I zde uživatel musel souhlasit s přístupem k datům v telefonu a nahrát do aplikace svoji fotografii.

Panuje podezření, že data z této aplikace byla využívána k tréninku algoritmů umělé inteligence pro rozpoznávání obličejů a identifikaci vztahů mezi kontakty v telefonním seznamu. Tento problém může být zvláště závažný v autoritářských režimech, které by tak mohly efektivněji monitorovat své občany.

Nebezpeční se však může objevit i tam, kde bychom to vůbec nečekali. Mnozí z nás jistě zaregistrovali film Barbie a různé trendy, které se začaly na sociálních sítích objevovat. Nyní je v módě sdílet fotografie, jak by naši přátelé a známí vypadali jako Barbie nebo Ken. To jim umožnila stránka Bairbie.me a další podobné deriváty, kde stačí nahrát svoji fotografii, zadat e-mail a umělá inteligence vám rázem vytvoří podobiznu, která by se ve filmu přímo vyjímala.

Už tušíte, v čem je problém? Společnost stojící za těmito aplikacemi získá vaši fotku společně s vaší e-mailovou adresou. A to jsou velmi cenná data, která lze velmi dobře zpeněžit. V případě mobilního telefonu pak některé z těchto aplikací vyžadují odsouhlasení přístupu ke kameře telefonu, historii plateb, historii polohy GPS a dalším citlivým datům o vašem životě.

Pozorní uživatelé si povšimli, že něco není v pořádku. V podmínkách aplikací je často malým písmem napsáno, že si s vaší fotkou mohou nakládat dle libosti. Pochopitelně bez práva na odškodnění.

Stránka Barbie.me také nesplňovala nařízení o ochraně údajů podle obecného nařízení Evropského parlamentu a rady známého jako GDPR. V neposlední řadě ani výslovně neručila za to, že se na ni (ne)vyskytne nějaký vir nebo jiný škodlivý malware, který by mohl poškodit vaše zařízení.

Co si z článku odnést?

Dnešní digitální doba přináší nejenom nové možnosti, ale i závažné otázky ohledně ochrany našich osobních údajů. Přestože si mnozí z nás stále častěji uvědomují, že soukromí a data jsou cenným zbožím, často automaticky souhlasíme s podmínkami, aniž bychom zvážili důsledky. Osobní soukromí a bezpečnost by měly být stále na prvním místě.

Naší radou na závěr však není, abyste si ihned smazali vaše sociální sítě a aplikace supermarketů. Chtěli jsme vám však tímto článkem připomenout, že je důležité přemýšlet o tom, jaké aplikace a sociální sítě používáte, co vše na nich zveřejňujete, k čemu dáváte souhlas, a zda to celé za ten výsledek skutečně stojí.